Rudolf Macháček

• komeniolog a vlastivědný pracovník
• hudebník, pedagog
• učil v Přerově na I. Dívčí měšťanské škole
  (Karoliny Světlé)
• průvodce muzea Komenského v Přerově
• publicista

Rudolf Macháček se narodil 16. 11. 1897 v Beňově u Přerova.

Měl sedm sourozenců. Otec František byl řezník, matka Františka se starala o rodinu a hospodářství. Po ukončení obecné školy v rodné obci studoval Rudolf od roku 1909 na přerovském gymnáziu, kde se věnoval i hudbě. Sám hrál na tři hudební nástroje (klavír, varhany a housle). Poté navštěvoval Učitelský ústav v Kroměříži.

V roce 1917 složil zkoušku dospělosti a následně nastoupil na své první učitelské působiště, kterým se stala rodná obec. Zde učil tři roky, aktivně pracoval v místním Sokole.

V letech 1920 – 1924 učil na měšťanské škole smíšené v Horní Moštěnici, kde také vedl pěvecký kroužek a ochotnické divadlo.

V roce 1924 byl přeložen ministrem školství a národní osvěty na měšťanskou školu smíšenou ve Valticích, okres Mikulov, kde působil dvanáct let. Práce na valtické škole si vyžadovala zvýšeného úsilí, jelikož polovinu žactva tvořili chovanci polepšovny města Brna. Proto si v roce 1928 rozšířil svou aprobaci o odbornost vyučovat ,,žáky opožděné, zanedbané a narušené” (Valtická výchovna).

V roce 1929 vykonal v Příboře zkoušku učitelské způsobilosti pro školy měšťanské z oboru mluvnicko-historického a zeměpisného. Po vykonaných zkouškách v červnu 1936 získal způsobilost vyučovat na lidových školách hospodářských. Na valtické rolnické ovocnicko-vinařské škole učil Rudolf Macháček též zpěvu a českému jazyku. Deset let zde byl i varhaníkem v českém klášterním kostele Milosrdných bratří.

Rudolf Macháček působil i jako školský referent v Jednotě státního učitelstva v Brně a okolí, byl jednatelem a předsedou Národní jednoty, vzdělavatelem v Sokole, jednatelem Místní osvětové komise, místopředsedou okrsku Národní jednoty v Mikulově. Působil jako sbormistr, zpěvák, houslista, klavírista a řečník při četných kulurních akcích, které byly ve Valticích a okolí pořádány.

Na vlastní žádost byl 31. srpna 1936 zproštěn školní služby při měšťanské škole ve Valticích a od 1. září 1936 působil jako ředitel na nově zřízené měšťanské škole v Hrušovanech nad Jevišovkou, okres Znojmo. Po počátečních těžkostech, které se týkaly zejména vybavení, se mu podařilo uvést školu do provozu. Na této škole působil do roku 1938. I v Hrušovanech se věnoval plně mimoškolní práci, založil školní sbor, orchestr, pořádal různá představení.

Po čtrnácti letech, v roce 1938, se vrátil zpět do Přerova, kde začal učit na I. dívčí měšťanské škole (Karoliny Světlé).

Dne 1. května 1942 nastoupil na místo ředitele při újezdní hlavní škole a škole obecné v Kokorách. V tomto období začala jeho spolupráce s pěveckých spolkem PŘERUB, jehož byl dlouholetým členem. I v Přerově věnoval veškerý volný čas bohaté mimoškolní činnosti. V letech 1949 – 1959 byl školním a kulturním referentem  rady Městského národního výboru v Přerově, vykonával funkci správce Komenského muzea, kde vybudoval se svou manželkou Vlastou zvláštní oddělení Komenského se vzácnými památkami na tuto osobnost, několikrát obměnil instalaci sbírek, organizoval četné kulturní akce k popularizaci J. A. Komenského.

Sám se věnoval studiu života, díla i působení tohoto učitele národů. Rudolf Macháček tak pokračoval v záslužném díle, který započal František Slaměník, Rudolf Vanýsek, Josef Krumpholc a další.

Macháček byl také ředitelem Osvětového domu, později jako stálý člen Osvětové besedy se zúčastňoval organizování krajských divadelních přehlídek, byl dopisovatelem a členem redakční rady Kultury Přerova a svou veřejnou i osvětovou činností výrazně ovlivňoval kulturní dění v našem městě.

Rudolf Macháček se věnoval historii i současnosti

Od roku 1954 byl jmenován kronikářem města Přerova. Macháček byl autorem průvodce Muzeem J. A. Komenského v Přerově, který v roce 1948 vydalo tiskem město Přerov, napsal též stať Přerov svým návštěvníkům na uvítanou (1962), v Kultuře Přerova uveřejnil příspěvky Jak plynula staletí, Co nového o J. A. Komenském, O přerovské knize smluv svatebních 1614 – 1801, Potomci J. A. Komenského a Přerov, Bouřlivý rok 1899 v Přerově, Co napsali studenti o přerovském povstání, Nad listy kroniky 1939 – 1945, MUDr. Vavro Šrobár a Přerov, Významné přerovské osobnosti minulosti, O sporu přerovských škol před 400 lety, Nový čestný člen Přerubu, Doma jsem, doma…, K jarnímu koncertu Přerubu a mnoho dalších. Od 1. Září 1951 působil ve funkci ředitele Slaměníkovy školy v Přerově (Palackého 25).

Jako pedagog nabádal děti, ,,… aby pěkně zpívaly nejen ve škole, ale všude, protože zpěv utěšuje v bolesti, zpěvem se projeví nejlépe radost, zpěvem se člověk nejušlechtileji baví …” Veškerou školní práci s dětmi musí prolínat také výchova v lásce k vlasti, k činorodému vlastenství a ušlechtilosti. A tu se Macháček ukázal jako mistr, protože viděl, že lze jít ,,zpěvem k srdci a srdcem k vlasti”.

Lásku k zpěvu probouzel na svých působištích i mezi dospělými, vedl je k návštěvě divadel, koncertů a vzdělávacích přednášek.

Proto také až do posledních dní svého života zpíval v přerovském pěveckém sdružení Přerub, jehož byl dlouhá léta aktivním členem (v letech 1958 – 1963 byl jeho předsedou), působil v sokolském sboru Tyrš. Jeho zásluhou byla v září 1957 odhalena na budově měšťanské školy v Palackého ulici pamětní deska Františku Slaměníkovi, dílo akademického sochaře Josefa Bajáka.

V roce 1958 odešel do starobního důchodu. I nadále pracoval nejen v muzeu, ale vedl kroniku a byl členem redakční rady Kultury Přerova. Patřil k předním organizátorům oslav stého výročí založení pěveckého sboru Přerub. Během svého třicetiletého působení v Přerově se Rudolf Macháček zapsal do podvědomí obyvatel města. Dne 11. února 1969, ve věku 72 let, náhle zemřel. Zpráva o jeho odchodu byla krutá především pro jeho těžce nemocnou ženu Vlastu (rozená Luňáčková, učitelka mateřské školy). O tři dny později, dříve než mohl být Macháček pohřben, zemřela. Společného pohřbu manželů se zúčastnil velký počet Přerovanů.V těchto dnech si připomínáme 40. výročí úmrtí tohoto učitele, vlastivědného, kulturního a osvětového pracovníka, kronikáře města Přerova. Ve Státním Okresním archivu v Přerově je uložena jeho písemná pozůstalost, která zahrnuje léta 1918 – 1969.Písemnosti si shromažďoval Macháček sám a po jeho smrti je předal archivu jeho syn Karel Macháček, učitel a ředitel ZŠ v Přerově-Předmostí. Fond obsahuje značné množství rukopisních poznámek a podkladů ke kronice města Přerova, k osobnostem J. A. Komenského, J. Blahoslava, různých učitelů, spisovatelů, hudebních skladatelů, úřední korespondenci, novinové výstřižky a další.